Přeskočit na obsah
Domů » Blog » Fyzické změny

Fyzické změny

    Tělo před porodem a po něm: změny na cestě ženy k mateřství

    Těhotenství mění ženské tělo postupně, porod během několika hodin velmi intenzivně a šestinedělí pak přináší další období přizpůsobování a hojení. Některé změny jsou viditelné na první pohled, jiné žena spíš cítí. Co všechno se může měnit a proč není potřeba očekávat, že se tělo po porodu během několika týdnů jednoduše „vrátí zpět“?

    1. Těhotenství: tělo dělá prostor pro nový život

    Ženské tělo je v těhotenství opravdu obdivuhodné. Na začátku všeho stojí jenom dvě mikroskopické buňky – a během několika měsíců se z nich vyvine nový člověk. Tělo přitom průběžně mění své fungování, přerozděluje energii, přizpůsobuje orgány a vytváří prostor pro rostoucí miminko. A to všechno bez návodu k použití a většinou i bez toho, aby se vás předem zeptalo, zda se vám to právě hodí.

    Jednou z nejviditelnějších změn je samozřejmě rostoucí bříško. S tím, jak se mění těžiště těla, se přirozeně proměňuje také držení těla a způsob chůze. Bederní páteř bývá více prohnutá, ramena se mohou stáčet dozadu a celé tělo si hledá novou rovnováhu.

    Rostoucí děloha a změna těžiště znamenají také větší zátěž pro záda, pánev a pánevní dno. Některé ženy mohou pociťovat bolesti zad, tlak v pánvi nebo větší únavu při běžných činnostech. Tělo totiž nenese jen rostoucí miminko, ale pracuje zároveň s vyšším objemem krve, změněným rozložením hmotnosti a postupně uvolňovanými vazy.

    Mění se také prsy, které se už během těhotenství připravují na svou další úlohu – tvorbu mléka a kojení. Mohou být větší, citlivější, napjatější a mění se i vzhled bradavek a dvorců. I když do porodu zbývá ještě mnoho týdnů, tělo už dávno ví, že jeho práce narozením miminka nekončí.

    Významnou roli mají také hormony. Ovlivňují téměř celé tělo – od vazů a kloubů přes trávení až po pokožku a emoce. Díky nim se organismus dokáže těhotenství přizpůsobit, jejich účinky ale mohou přinášet i méně „romantické“ stránky tohoto období. Třeba změny nálad, citlivost, větší únavu nebo pocit, že vaše vlastní tělo si začalo dělat, co chce.

    Proměny jsou viditelné i na pokožce. Může se měnit její pigmentace, objevují se strie nebo větší citlivost. Časté jsou také otoky nohou a rukou a zvýšená únava. Ta přitom není známkou lenosti – tělo má jednoduše úplně nový pracovní úvazek. A rozhodně nejde o částečný.

    S rostoucí dělohou se zmenšuje prostor i pro okolní orgány. Močový měchýř má čím dál méně místa, takže návštěvy toalety mohou být častější, a změny hormonů spolu s tlakem dělohy mohou ovlivňovat také trávení. Nadýmání, zácpa nebo pálení žáhy proto nejsou v těhotenství ničím neobvyklým.

    Možná se někdy zdá, že těhotenství je jeden dlouhý seznam změn, omezení a nových pocitů. Ve skutečnosti je za tím ale neuvěřitelně přesně řízená proměna organismu, jehož cílem je jediné – vytvořit podmínky pro růst nového života a připravit ženu i její tělo na porod a období po něm.

    2. Porod: velký fyzický výkon během několika hodin

    Těhotenství mění ženské tělo postupně po dobu devíti měsíců. Porod je oproti tomu úplně jiná disciplína. Na změny, ke kterým tělo směřovalo celé měsíce, najednou přichází řada během několika hodin. A tenhle přechod umí být pořádný sešup.

    Začátek porodu nemusí u každé ženy vypadat stejně. Někdy se jako první objeví pravidelné kontrakce, jindy odejde hlenová zátka nebo plodová voda. Hlenová zátka, která během těhotenství uzavírá děložní hrdlo, může odejít najednou nebo po částech – a klidně ještě několik dní před tím, než se porod skutečně rozběhne.

    U některých žen si lze všimnout také toho, že bříško „klesne“ níže. Miminko postupně sestupuje hlouběji do pánve a připravuje se na cestu porodními cestami. Díky tomu se vám může o něco lépe dýchat, naopak tlak v pánvi a na močový měchýř může být výraznější.

    První doba porodní: tělo otevírá cestu

    První doba porodní je především ve znamení kontrakcí. Děložní sval se pravidelně stahuje a děložní hrdlo se postupně zkracuje, měkne a otevírá, aby mohlo miminko sestoupit níže do porodních cest.

    Zpočátku mohou být kontrakce nepravidelné a mezi jednotlivými stahy bývají delší pauzy. Jak porod postupuje, kontrakce obvykle sílí, prodlužují se a přicházejí častěji. Tělo si tak krok za krokem připravuje cestu pro příchod miminka.

    V této fázi může také odtéct plodová voda, pokud se tak nestalo už dříve. A někdy naopak plodové obaly zůstávají neporušené až do pokročilé fáze porodu.

    Druhá doba porodní: cesta miminka na svět

    Když je děložní hrdlo plně otevřené, začíná druhá doba porodní. Miminko postupně sestupuje porodními cestami a žena vedle kontrakcí obvykle začne vnímat také potřebu tlačit.

    Právě teď dostávají zabrat svaly pánevního dna a tkáně v oblasti hráze. Ty se musí výrazně přizpůsobit a roztáhnout, aby umožnily průchod hlavičky a následně celého tělíčka dítěte. Někdy se tkáně přizpůsobí bez poranění, jindy může vzniknout drobná trhlina, větší porodní poranění nebo může být potřeba nástřih hráze.

    A potom přichází okamžik, ke kterému celé těhotenství směřovalo – miminko je na světě.

    Třetí doba porodní: práce ještě nekončí

    Narozením miminka porod ještě úplně nekončí. Následuje třetí doba porodní, během které se děloha dále stahuje a dochází k porodu placenty a plodových obalů.

    Během poměrně krátké doby tak ženské tělo zvládne něco mimořádného – otevřít porodní cesty, umožnit dítěti projít na svět a následně začít celý proces uzavírat.

    A když miminko přijde na svět císařským řezem?

    Ne každý porod probíhá vaginálně. Někdy je z různých důvodů nejbezpečnější cestou pro maminku nebo miminko císařský řez – a i ten je porodem a obrovským výkonem ženského těla.

    Při císařském řezu nemusí tělo projít všemi fázemi vaginálního porodu, zato podstupuje břišní operaci. Po narození miminka proto potřebuje hojit operační ránu, břišní stěnu i hlubší tkáně a zároveň se vypořádává se stejnými poporodními hormonálními změnami, zavinováním dělohy a nástupem laktace jako po vaginálním porodu.

    Ani jedna cesta k narození dítěte není „víc“ nebo „míň“. Každá klade na tělo jiné nároky a každá si zaslouží čas, respekt a péči při zotavování.

    Porod je zkrátka jeden z největších fyzických výkonů, které může ženské tělo zvládnout – ať už miminko přijde na svět vaginálně, nebo císařským řezem. A stejně jako po jiném velkém výkonu potřebuje tělo potom čas, regeneraci a péči – jen místo medaile si odnášíte domů miminko.

    3. První okamžiky a dny po porodu: tělo přepíná do nového režimu

    Miminko je na světě, porod skončil – ale ženské tělo rozhodně nemá „padla“. Právě naopak. Během prvních hodin a dnů se znovu rozbíhá celá řada procesů, které mají jediný cíl: začít se hojit, vracet se postupně k rovnováze a zároveň se připravit na péči o novorozence.

    Děloha se začíná zmenšovat

    Děloha, která se během těhotenství mnohonásobně zvětšila, se po porodu začíná postupně stahovat zpět. Tyto stahy můžete vnímat jako bolesti podobné menstruačním křečím, někdy i poměrně výrazné. Často bývají silnější při kojení, protože oxytocin podporuje stahování dělohy.

    Očistky: krvácení, které má svůj důvod

    Po porodu se objevují očistky, tedy krvácení a výtok z dělohy. Nejde o menstruaci, ale o přirozenou součást hojení místa, kde byla během těhotenství připojena placenta, a obnovy děložní sliznice. Zpočátku bývají očistky červenější a silnější, postupně mění barvu a ubývají.

    A mimochodem – očistky se objevují nejen po vaginálním porodu, ale také po císařském řezu.

    Hormony na horské dráze

    Porodem placenty se velmi rychle mění hladiny hormonů, na které bylo tělo během těhotenství zvyklé. Není proto divu, že se k fyzické únavě mohou přidat také výkyvy nálad, plačtivost, přecitlivělost nebo pocit, že vás během několika minut dokáže rozesmát miminko a vzápětí rozplakat úplně obyčejná otázka.

    Tělo zkrátka právě absolvovalo devět měsíců příprav, porod a během několika hodin má zvládnout úplně nové hormonální nastavení. Trocha chaosu je v takové chvíli vlastně docela pochopitelná.

    Břicho po porodu nezmizí přes noc

    Možná trochu překvapivě může bříško po porodu stále nějakou dobu vypadat těhotensky. Děloha potřebuje čas, aby se zmenšila, břišní stěna a svaly byly dlouhé měsíce natahované a také celé držení těla se musí znovu přizpůsobovat.

    Tělo se tedy nevrací do stavu před těhotenstvím stisknutím pomyslného tlačítka „reset“. A ani by to po devíti měsících velkých změn nebylo příliš fér očekávat.

    Prsy dostávají nový úkol

    Prsy se na kojení připravovaly už během těhotenství, po porodu ale přichází jejich chvíle naplno. V prvních dnech se tvoří mlezivo a následně se zvyšuje tvorba mateřského mléka. Prsy mohou být plnější, teplejší, citlivé nebo napjaté a začátky kojení mohou vyžadovat trochu času a hledání toho, co vyhovuje mamince i miminku.

    I tady platí, že není potřeba všechno zvládnout okamžitě a bez pomoci.

    Hráz a pánevní dno potřebují čas

    Po vaginálním porodu může být oblast hráze nateklá, citlivá a bolestivá, zvlášť pokud došlo k natržení nebo nástřihu. Nepříjemné může být sezení, chůze i močení. Určitá bolestivost a citlivost jsou během hojení běžné a měly by se postupně zmírňovat.

    Také pánevní dno má za sebou velkou zátěž a bezprostředně po porodu nemusí fungovat stejně jako před těhotenstvím.

    Po císařském řezu zase potřebuje čas především operační rána a břišní stěna. Každý způsob porodu tedy přináší trochu jinou cestu zotavení.

    I obyčejná návštěva toalety může být najednou událost

    První močení po porodu může být nepříjemné, zvlášť pokud je hráz citlivá nebo poraněná. Žena zároveň může mít pocit, že oblast pánve funguje trochu jinak než dříve. Po porodu proto zdravotníci sledují mimo jiné i to, zda se ženě daří normálně močit a vyprazdňovat.

    Nebojte se o podobných věcech mluvit. Pro zdravotníky nejsou trapné ani neobvyklé – a právě informace o tom, jak funguje močový měchýř nebo vyprazdňování, mohou být důležité pro posouzení vašeho zotavení.

    Co se může hodit v prvních dnech po porodu

    Hojení po porodu si můžete zpříjemnit i několika praktickými pomocníky, kteří usnadní hygienu, zvýší pohodlí a mohou přinést úlevu v prvních dnech.

    ✓ Intimní sprška – pro šetrné oplachování po použití toalety nebo kdykoliv během dne bez nutnosti jít do sprchy.

    ✓ Perineální léčivá pěna – ulevuje od bolesti a otoku a chladí, stačí nastříkat na vložku a přiložit na postiženou oblast.

    ✓ Poporodní vložky – jednorázové, pohodlné a prodyšné, v balení 3 velikosti, ideální balení do porodnice.

    ✓ Kalhotky pro více použití – drží vložku bezpečně na místě a přitom netlačí na citlivé nebo hojící se tkáně, využijete je během celého šestinedělí.

    ✓ IcePad Chladicí vložka – studený obklad a hygienická vložka v jednom, zklidňuje poraněnou a citlivou oblast hráze, balení 3 ks je ideální do porodnice.

    Únava, otoky a pocení: tělo uklízí po těhotenství

    V těhotenství tělo zadržuje více tekutin a po porodu se jich postupně zbavuje. Proto mohou ještě nějakou dobu přetrvávat otoky a zároveň se může objevit výraznější pocení.

    A pak je tu samozřejmě únava. Tělo právě absolvovalo těhotenství a porod, začíná se hojit, mění hormonální nastavení a do toho přichází péče o miminko a často velmi přerušovaný spánek. Není proto překvapením, pokud se necítíte okamžitě „ve své kůži“.

    První dny po porodu jsou zkrátka dalším obdobím velké proměny. Tentokrát už tělo nevytváří prostor pro miminko, ale učí se fungovat po jeho narození. A stejně jako změny v těhotenství, ani ty poporodní nepotřebují spěch – potřebují především čas, péči a pozornost.

    4. Šestinedělí: tělo se hojí a hledá novou rovnováhu

    První hodiny po porodu jsou za vámi, ale cesta těla k zotavení teprve začíná. Šestinedělí je období, během kterého se organismus postupně vyrovnává se změnami po těhotenství a porodu, hojí se a učí se fungovat v nové situaci. Neznamená to ale, že přesně po šesti týdnech musí být všechno jako dřív.

    Hráz potřebuje čas na hojení

    Po vaginálním porodu může být oblast hráze několik dní až týdnů citlivá, oteklá nebo bolestivá. Pokud došlo k natržení či nástřihu, tkáně potřebují čas, aby se zahojily. Rozsah porodního poranění může být u každé ženy jiný – od drobných povrchových trhlinek až po poranění hlubších struktur.

    Důležité je sledovat především vývoj. Citlivost a bolest by se měly postupně zmírňovat. Pokud máte pocit, že se stav nelepší, bolest se naopak zhoršuje nebo vás něco znepokojuje, není potřeba čekat, že „to k mateřství prostě patří“.

    Pánevní dno má za sebou velký výkon

    Svaly pánevního dna nesly po celé těhotenství rostoucí váhu dělohy a při vaginálním porodu se navíc výrazně roztahují. Není proto překvapivé, že bezprostředně po porodu nemusí fungovat stejně jako dříve.

    Některé ženy mohou vnímat pocit tlaku, oslabení nebo nejistoty při pohybu. Postupné zotavení pánevního dna je proces a někdy může být užitečná také pomoc fyzioterapeuta, který se specializuje na péči o ženy po porodu.

    Po císařském řezu se hojí jiná cesta

    Také po císařském řezu potřebuje tělo čas. Hojí se operační rána, břišní stěna i hlubší tkáně a běžné pohyby, jako je vstávání z postele, kašel, smích nebo zvedání miminka, mohou být zpočátku nepříjemné.

    Zotavení po císařském řezu není menší ani jednodušší jen proto, že dítě neprošlo porodními cestami. Tělo má za sebou těhotenství, porod a zároveň břišní operaci.

    Návrat k pohybu bez závodění

    V šestinedělí není potřeba nic dohánět. Tělo se postupně znovu seznamuje s běžným pohybem, chůzí, delším stáním i dalšími aktivitami. To, co je jedné ženě příjemné po několika dnech, může jiné vyhovovat až za několik týdnů.

    Místo porovnávání s ostatními je užitečnější sledovat vlastní tělo. Pokud se po určité aktivitě bolest nebo jiné obtíže zhoršují, může to být signál, že je zatím potřeba ubrat a dopřát si více času.

    Šest týdnů není cílová páska

    Název „šestinedělí“ může trochu svádět k představě, že po šesti týdnech je zotavení hotové. Ve skutečnosti se některé změny upraví rychle, zatímco jiné potřebují několik měsíců.

    Tělo se po těhotenství a porodu nevrací zpět podle kalendáře. Hojení je individuální a jeho správný průběh se nepozná podle toho, kolik dní uplynulo, ale především podle toho, zda se postupně cítíte lépe.

    A pokud ne? Ozvěte se. Bolest, nepohodlí nebo pocit, že něco nefunguje tak, jak by mělo, není něco, co musíte přijmout jako novou součást svého života. Existují možnosti vyšetření, léčby i následné péče, které mohou pomoci.

    5. A co dál?

    Šestinedělí skončí, ale tělo tím rozhodně nedostává razítko „hotovo“. Některé změny se upraví během několika týdnů, jiné potřebují měsíce. A některé mohou zůstat součástí vašeho těla dlouhodobě – ne nutně jako problém, ale jako připomínka toho, čím si prošlo.

    Postupně se můžete vracet k většímu množství pohybu, cvičení nebo aktivitám, které jste měla ráda před těhotenstvím. Není ale potřeba nikam spěchat. Návrat by měl být pozvolný a přizpůsobený tomu, jak se cítíte vy, ne tomu, co už „zvládají ostatní“.

    Čas potřebuje také břišní stěna, pánevní dno nebo jizva po císařském řezu či porodním poranění. Pokud vás něco omezuje při chůzi, cvičení, běžném fungování nebo máte pocit, že se tělo nechová tak, jak byste očekávala, může být užitečné obrátit se na fyzioterapeuta, gynekologa nebo jiného odborníka.

    A pokud vám po porodu zůstala jizva, není to něco, za co byste se měla stydět. Ať už je po císařském řezu, nástřihu nebo jiném porodním poranění, je součástí příběhu vašeho těla. Připomíná, čím prošlo a co dokázalo. Nemusíte ji milovat každý den ani ji vnímat jako něco krásného, ale rozhodně není důvod ji schovávat s pocitem studu. Klidně ji noste hrdě – jako svou vlastní malou medaili za velký výkon.

    Samostatnou kapitolou může být také návrat k intimnímu životu. Po porodu se může měnit citlivost, zvlhčení, vnímání vlastního těla i chuť na sex. Tyto změny ale nemusí být jen negativní. Tělo je po porodu jiné a žena může postupně objevovat i nové způsoby, jak prožívat doteky, vzrušení a blízkost. Některým ženám může být intimní styk po čase dokonce příjemnější než dříve, jiné potřebují více času, trpělivosti nebo pomoc při řešení bolesti či nepohodlí.

    Není žádný termín, do kterého byste „měla“ být připravená. Důležité je, aby návrat k intimitě probíhal ve chvíli, kdy je vám příjemný fyzicky i psychicky.

    A pak je tu ještě jedna změna, která se měří hůř než obvod pasu nebo počet týdnů od porodu: vztah k vlastnímu tělu. Možná vypadá jinak než před těhotenstvím. Možná se v něm zpočátku necítíte úplně jako dřív. To ale neznamená, že se k němu musíte co nejrychleji „vrátit“. Možná jde spíš o to znovu se s ním seznámit a přijmout, že prošlo něčím mimořádným.

    Vaše tělo během několika měsíců vytvořilo nový život, prošlo porodem a začalo se znovu přizpůsobovat. To je pořádný kus práce. Dejte mu proto čas, péči a trochu respektu za to, co všechno zvládlo.

    A pokud vám něco nesedí, bolí nebo vás znepokojuje, ozvěte se. Mateřství nemusí znamenat smířit se s potížemi, které mají řešení.