Přeskočit na obsah

ZDRAVOTNÍK

ZDRAVOTNÍK

Porodní poranění hráze a análního svěrače může mít pro ženu významný dopad na kvalitu života — nejen bezprostředně po porodu, ale i s odstupem měsíců nebo let.

Cílem této části je připomenout význam včasného rozpoznání porodního poranění, správné klasifikace, citlivé komunikace se ženou a návazné péče. Právě tyto kroky mohou pomoci snížit riziko dlouhodobých potíží, jako je bolest, poruchy vyprazdňování, únik plynů nebo stolice, potíže při intimitě či psychické dopady po porodu.

Některá poranění análního svěrače nemusí být po porodu snadné rozpoznat. Svou roli může hrát otok, krvácení, bolestivost tkání, rozsah poranění i náročnost vyšetření. O to důležitější je systematický přístup, důkladná kontrola porodního poranění a aktivní dotazování na příznaky, o kterých žena často sama nezačne mluvit.

Proč je včasné rozpoznání důležité

Poranění análního svěrače patří mezi závažnější porodní poranění s možným dlouhodobým dopadem na kvalitu života ženy.

Skutečný výskyt těchto poranění může být vyšší než počet oficiálně diagnostikovaných případů. Část poranění nemusí být bezprostředně po porodu rozpoznána, a tedy ani správně ošetřena. Nerozpoznané nebo nedostatečně ošetřené poranění může zvyšovat riziko pozdějších potíží s udržením plynů nebo stolice.1

U žen po poranění análního svěrače se uvádí téměř čtyřnásobně vyšší riziko rozvoje fekální nebo anální inkontinence v průběhu života. Příznaky se přitom nemusí objevit jen bezprostředně po porodu, ale mohou se projevit i s odstupem měsíců nebo let.1,2

Včasné rozpoznání poranění, správná klasifikace, adekvátní ošetření a následná péče proto zásadně ovlivňují nejen hojení po porodu, ale i prevenci dlouhodobých následků.

Rizikové situace a klinické souvislosti

Na možnost hlubšího porodního poranění je vhodné myslet zejména u žen po rizikovějším nebo náročnějším průběhu porodu.

Zvláštní pozornost si zaslouží například:
■ první vaginální porod,
■ porod s použitím kleští nebo vakuumextrakce,
■ vyšší porodní hmotnost dítěte,
■ delší nebo náročná druhá doba porodní,
■ raménková dystokie,
■ neobvyklá poloha nebo rotace hlavičky,
■ předchozí porodní poranění vyššího stupně,
■ větší porodní poranění vyžadující šití,
■ nejasný rozsah poranění nebo obtížné zhodnocení poranění po porodu.

Přítomnost rizikového faktoru neznamená, že k poranění análního svěrače muselo dojít. Znamená ale, že je vhodná důkladnější kontrola, pečlivá dokumentace a následné sledování případných příznaků.

Vyšetření, klasifikace a dokumentace

Péče o ženu po vaginálním porodu by měla zahrnovat nejen ošetření viditelného poranění, ale také zhodnocení možného hlubšího rozsahu poranění.

Důležité je zejména:
■ pečlivě zhodnotit rozsah porodního poranění,
■ správně určit a zaznamenat stupeň poranění,
■ myslet na možnost poranění análního svěrače u rizikových porodů,
■ zkontrolovat oblast hráze, pochvy, konečníku a análního svěrače,
■ při nejistotě přizvat zkušenějšího lékaře nebo zvážit odeslání na specializované pracoviště,
■ srozumitelně ženě vysvětlit, jaké poranění měla a co to znamená pro další péči,
■ doporučit vhodnou kontrolu hojení, zejména po poranění III. nebo IV. stupně.2

Správná dokumentace není pouze administrativní krok. Pro ženu může být později zásadní pro pochopení vlastních potíží, nastavení následné péče a případné odeslání ke specialistovi.

Cílené dotazování v následné péči

Některé potíže po porodu žena sama nezmíní. Může se stydět, nemusí vědět, že potíže souvisí s porodním poraněním, nebo je považuje za běžnou součást zotavení po porodu.

Cílený dotaz na potíže s kontinencí, vyprazdňováním, bolestí a sexuální funkcí by měl být součástí následné péče po porodním poranění.2,3 Žena nemusí tyto obtíže spontánně zmínit, a proto je vhodné vytvořit prostor pro jejich aktivní zachycení — zejména po poranění III. nebo IV. stupně, po porodu s použitím kleští nebo vakuumextrakce, při nejasné klasifikaci poranění nebo při přetrvávající bolesti.

Dotazování by mělo být konkrétní, citlivé a srozumitelné, aby bylo možné včas rozpoznat potíže, které mohou vyžadovat další vyšetření nebo odeslání na specializované pracoviště.

Kdy zvážit odeslání na specializované pracoviště

Odeslání na specializované pracoviště je vhodné zvážit vždy, když je podezření na poranění análního svěrače, nejasný rozsah porodního poranění nebo pokud potíže ženy neodpovídají popsanému nálezu ve zprávě z porodnice.

Zvláštní pozornost si zaslouží zejména:
■ únik plynů nebo stolice,
■ pocit horší kontroly v oblasti konečníku,
■ přetrvávající bolest, tlak nebo tah v oblasti hráze, pochvy či konečníku,
■ bolestivé nebo obtížné vyprazdňování,
■ bolest při intimním styku,
■ podezření na špatně zhojené poranění,
■ stav po poranění III. nebo IV. stupně,
■ stav po porodu s použitím kleští nebo vakuumextrakce,
■ nejistota při klasifikaci porodního poranění.

Specializované pracoviště může nabídnout podrobnější vyšetření, zhodnocení hojení a mezioborovou péči podle konkrétních potíží ženy.3 Cílem není pouze potvrdit nebo vyloučit poranění análního svěrače, ale také nastavit vhodnou další péči — například fyzioterapii pánevního dna, sledování, léčbu potíží s vyprazdňováním nebo další odborný postup.

Seznam center najdete zde.

Léčba a mezioborová spolupráce

Léčba potíží po porodním poranění se vždy odvíjí od konkrétního nálezu a příznaků ženy. Může mít konzervativní nebo invazivní podobu.

Konzervativní péče může zahrnovat fyzioterapii pánevního dna, práci s análním svěračem, biofeedback, úpravu návyků při vyprazdňování, péči o jizvu a řešení zácpy, průjmu nebo tvrdé stolice.2,3

Pokud konzervativní léčba nestačí nebo vyšetření ukáže závažnější poškození či špatnou funkci análního svěrače, může specialista zvážit invazivnější nebo chirurgickou léčbu, například plastiku análního svěrače nebo sakrální neuromodulaci.2

Péče o ženy po závažnějším porodním poranění bývá často mezioborová. Podle potíží se může zapojit gynekolog, urogynekolog, proktolog nebo proktochirurg, fyzioterapeutka zaměřená na pánevní dno, nutriční poradce, psychoterapeut nebo sexuolog.

Pro ženu může být zásadní, aby měla jasně pojmenované potíže, vysvětlený další postup a návaznou péči, na kterou se může obrátit.

Reference

1 OASIS Diagnostics. The problem: Obstetric anal sphincter injuries and missed diagnosis.
2 Royal College of Obstetricians and Gynaecologists. Management of Third- and Fourth-Degree Perineal Tears. Green-top Guideline No. 29.
3 Sultan AH, Thakar R. Odborné práce k porodním poraněním hráze, poranění análního svěrače a anální inkontinenci po porodu; Wan OYK, et al. A one-stop perineal clinic: our eleven-year experience.